Tentokrát se nás nenarodilo tolik, co jindy, ale nadílka 8 štěňátek je také nádherná.
Na všechny bude více mlíčka, více lásky a více rukou na mazlení.
Ale teď popořádku, jak to všechno probíhalo.
Nešlo to zadleka tak hladce, jako minule.
Když jsme se v sobotu večer 30.3. chystali do hajan, začala Sunny funět, popocházet a hrabat. Tak se do hajan nešlo a byli jsme všichni ve střehu. Jenže se celou noc nic nedělo, Sunny pořád jen hodně dýchala a byla nervozní. Teprve nad ránem, cca o půl 8 začala mít stahy a snahu tlačit a vytlačit štěně. Jenže po 2 hodinách marného tlačení už byla velmi unavená, k tomu ta probdělá noc, takže její tlačení už pak bylo slabší a slabší.
Věděla jsem, že začíná být něco špatně. Jsem veterinární sestra, nějaké zkušenosti s porodem mám taky, tak jsem si dovolila do fenky sáhnout. Až hodně daleko byl cítit ocásek a jedna pacička. Nešlo to ještě uchopit a vytáhnout, bylo to daleko. Tak jsme jeli na veterinu a celou dobu jsem se nepřetržitě modlila, aby to neskončilo císařem nebo ještě hůře...
Na veterině udělali ultrazvuk a všechna štěňátka se jevila živá a vpořádku. Když do ní sáhnul lékař, zjistil totéž, co já, tj.štěně je ještě příliš daleko a nedá se zachytit a pomoct mu.
Tak Sunny dostala nejprve kapačku s glukosou, aby jí to dodalo sil. Pak bylo v plánu jí píchnout oxytocin, aby se podpořily stahy. Jenže Sunnynku ta kapačka natolik nakopla, že nic dalšího už nebylo třeba. Štěně se posunulo blíže ke vchodu a tam mu už doktor pomohl. Příčinou byla zpříčená pacička a jelikož to bylo první štěně a nebyly ještě roztažené porodní cesty, nemohla ho Sunny i s ohledem na únavu už vytlačit.
Jakmile ale vyskočila tahle první holčička, pak už to šlo jako po másle. Vyskakovali ven jeden za druhým docela rychle :-). Po 3.štěněti jsme jeli z veteriny domů, porodit zbytek ve vlastních podmínkách a ne na klinice na dlažbě. Byli jsme ale připraveni už na úplně všechno, třeba porodit cestou v autě nebo i na ulici :-). Nás už by v tu chvíli asi nerozhodilo vůbec nic. :-) Nakonec se nám podařilo porodit všechna ostatní štěňátka už v teple rodinného krbu :-)
Když už ale vyskočil pátý kluk, do smíchu nám nebylo, protože šance, že bude dost feneček pro všechny se zdála minimální. Na úplný závěr náš potěšila ještě poslední holčička a my už byli rádi, že je to všechno za námi.
Byli jsme už všichni strašně unavení. Nejen Sunnynka, ale i my lidé. Vpodstatě jsme ztrávili 36 hodin v porodní bedně velikosti 2x2 metry a jedinou vyjímkou byla návštěva na veterině. Sebralo nám to všechnu sílu fyzickou i pychickou a to jsme ještě potřebovali sílu dodávat Sunynce.
Cca od 20.hodiny u nás už byl ale klid, Sunny měla za sebou další kontrolu na veterině, kde byla shledána naprosto zdravou a jeli jsme domů hurá do pelíšku a my lidé do postele.
Dnes už je všechno veselejší, dokonce jsme už i našli náhradní štěňátka pro ty, na které holčičky nezbyly a vše u nás už teď jenom klape a září štěstím. Všichni nám dělají velkou radost a je nám už úplně jedno, jestli jsou to holky nebo kluci. Jsou naši a hotovo.
Od pátku 5.4. přijímáme návštěvy na muchlování štěňátek!!!
:-):-):-)
A zde je tabulka, jak jsme velcí a v kolik kdo vyskočil na svět :-)
POŘADÍ POHLAVÍ BARVA OBOJKU ČAS NAROZENÍ VÁHA POZNÁMKA
1.štěně fenečka růžová 10,48 hod. 470 g Happy feet
2.štěně fenečka červená 11,03 hod. 460 g
3.štěně pejsek modrá 11,13 hod. 418 g
4.štěně pejsek trikolora 12,26 hod. 420 g
5.štěně pejsek zelená 13,00 hod. 482 g Peciválek
6.štěně pejsek černo-bílá 13,44 hod. 390 g
7.štěně pejsek hnědá 15,14 hod. 466 g
8.štěně fenečka žlutá 16,50 hod. 460 g